hudba.hradiste.cz

Na hradě Okoři

1. Na Okoř je cesta, jako žádná ze sta, 
   roubená je stromama.  *stromama* 
   Když jdu po ní v létě, samoten na světě, 
   sotva pletu nohama.  *nohama* 

   Na konci té cesty trnité, stojí krčma, 
   jako hrad.  *jako hrad* 
   Tam zapadli trempi, hladoví a sešlí, 
   začli sobě notovat.  

R: Na hradě Okoři, světla už nehoří, 
   Bílá paní šla už dávno spát.  
   Ta měla ve zvyku, podle svého budíku 
   o půlnoci chodit strašívat.  
   Od těch dob, co jsou tam trempové, 
   nesmí z hradu pryč.  
   A tak dole v podhradí se šerifem dovádí, 
   on jí sebral od komnaty klíč.  

2. Jednoho dne zrána roznesla se zpráva, 
   že byl Okoř vykraden.  *vykraden* 
   Nikdo neví do dnes, kdo to tenkrát odnes, 
   nikdo nebyl dopaden.  *dopaden* 

   Šerif hrál celou noc mariáš 
   s Bílou paní v kostnici.  *v  kostnici* 
   Místo aby hlídal, zuřivě ji líbal, 
   dostal z toho zimnici.  

R: Na hradě Okoři, světla už nehoří, 
   Bílá paní šla už dávno spát.  
   Ta měla ve zvyku, podle svého budíku 
   o půlnoci chodit strašívat.  
   Od těch dob, co jsou tam trempové, 
   nesmí z hradu pryč.  
   A tak dole v podhradí se šerifem dovádí, 
   on jí sebral od komnaty klíč.