hudba.hradiste.cz

Hybš hraje nejlepší polky

NEJLEPŠÍ POLKY - Orchestr Václava Hybše hraje směs polek
1-Šumařinka, 2-Hezky od podlahy, 3-Hů a hů, 
4-Hej panímámo, 5-Jetelíček u vody, 6-Čtyři páry bílejch koní,
7-Fůra slámy, 8-Hajá hajá, 9-Staročeská muzika

1
Když k nám přijdou Šumaři, nic se mi v práci nedaří.
To je tá muzika, která hřála tatíka.
Vždycky se mi líbila, proto si zvykni, má milá,
že i já mívam den, kdy chci slyšet ránu na buben.

Kdyby to vaší věděli, kam já chodím v neděli,
lásko má, už by mě nechtěli,
dávám si hrát tu polku, kterou mám rád,
i když je to jen šumařinka,
pak teprv klidně jdu spát.

2
Kapelo, zahraj tu polku hezky od podlahy,
kapelo, zahraj ji hezky, česky, vždyť jsme z Prahy (zdraví).
Tahleta, plechová trumpeta,
[:ať troubí čekou polku bez přestání až do skonání světa.:]

3
Proč ta sova včera houkala, hů a hů a hů,
na mě se tak divně koukala, hů a hů a hů,
Ta na tebe má lásko něco ví a nepoví,
proto včera tolik houkala hů a hů a hů.

4
Vy jste na to pani mámo.
Vy jste na to zapoměla,
Že jste kdysi pántatínka
Ze srdíčka ráda měla.
Když chcete naší lásce přát,
nesmíte vrátka zavírat,
až se jednou rozlobíte,
potom vám řeknu, co ještě nevíte.

Hej, paní mámo, nač tu dcéru máte,
takhle se vnoučat už nedočkáte.
Hej, paní mámo dejte požehnání,
vždyť je to dívče k pomilování.

5
Proč ten jetelíček, roste u vody
proč k nám můj hošíček,
proč k nám nechodí,
[:snad k nám zase cestu najde,
až ten jetel kosou zajde,
jetel ten jetel, jetelíček u vody.:]

6
Čtyři páry bílejch koní,
podkovy jim pěkně zvoní,
ty mě povezou, jednou za tebou.
Čtyři páry bílejch koní,
a ty nikdo nedohoní,
až za naší zahradou
prásknu bičem nad hlavou.

7
Fůra, fůra slámy, konec mezi námi,
smůlu v lásce máme, štěstí nepotkáme.
Nás čeká loučení, žádná pomoc není,
každá panna stejná, z chalupy jak ze mlejna.

8
Hajá, hajá, má holčička hezká,
a já, a já, marně čekám dneska.
[:Otevři svoje okénko, má milá, zlatá panenko,
hajá, hajá, má panenka malá.:]

9
Dneska, muziko staročeská, musíš pěkně hrát.
V roce je posvícení přece jenom jeden krát.
Ať se moje milá na mně zlobí, 
když mou sklenici pěna zlobí,
tobě, muziko staročeská, každý rád zatleská.