hudba.hradiste.cz

Ještě není tma

E                 A           E
Padají stíny, ale není kam se hnout. 

Nedá se spát ani zapomenout.
H         A             G#mi      E
Mám pocit jako bych měl duši z oceli.
C#mi    H         A          E
A že mé jizvy ani slunce nescelí.

Není kam jít i když by bylo načase. 

Ještě není tma, ale stmívá se.


Svůj pocit lidství jsem nechal někde v polích.
Jako by za vším co je krásné bylo něco co bolí.
Přišel mi dopis, tak milý, samý cit.
Napsala prostě co měla na srdci.
A já už ani nevím jestli ji poznám po hlase.
Ještě není tma, ale stmívá se.

Viděl jsem Londýn i Paříž pozdě k ránu.
Šel podél řeky až k břehům oceánu.
Padl jsem na dno světa, níž než umím říct.
A v lidských očích už nehledám vůbec nic.
Jako by pravda byla vadou na kráse.
Ještě není tma, ale stmívá se.

Přišel jsem na svět a zemřu aniž bych chtěl.
Všem se zdá že se hýbám, jenže jako bych otupěl.
Jen stojím a myšlenky mi běží bůhvíkam.
Už ani nevím před čím jsem utíkal.
I motlitba mi zní jako vítr ve vlasech.
Ještě není tma, ale stmívá se.
Ještě není tma, ale stmívá se.