Bída s nouzí

    C             F            C
1. Táta můj snad měří jen dva couly,
        G                         C
   ale dům má velkej jako boží chrám
                   F            C
   a peněz má, že neví, kam se koulí,
       D7                        G
   a stále píše, ať se vrátím k nám.

              C                 F              C
R: Já raději sám bych s tebou třel jen bídu s nouzí,
         G                        C
   když tebe táta můj už nechce znát,
                          F                C
   on nezná rána, kdy mě jen tvůj dech probouzí,
        G                          C
   ani noc, kdy žárem nedá se už spát.

2. Pojď se mnou tam, kde řeka v údolí se kroutí,
   než ranní mlha trávu orosí,
   tam najdem zámek z vrbovýho proutí
   bez oken, jen s lůžkem z rákosí.

R: