Waldemar Matuška / Naďa Urbánková / Pavel Landovský / Moe Jaffe / Jan Werich |
Byla jedna holčička |
E H7 Byla jedna holčička v naší ulici, E měla ráda chlapečka s bílou čepicí. H7 Z chlapečka se vyklubal statnej námořník, E svaly měl jak Herkules, tváře krev a mlík. Nosil kalhoty dole široký, vlněnej svetr přes útlý boky. Ona byla štíhlá jako rybička, voba dva se vešly do jednoho trička. (o 1 tón výš - začíná F#) Když vyrostla holčička v naší ulici, chodíval s ní mariňák s bílou čepicí. Už to nebyl námořník, nýbrž kapitán, svaly měl jak Herkules, břicho jako džbán. Nosil kalhoty dole široký, vlněnej svetr přes mužný boky. Jí říkal stále dál: má zlatá rybičko, každej z nich už nosí svý vlastní tričko. (o 1 tónu výš - začíná G) Dneska chodí babička naší ulicí, a za ní dupe dědeček s bílou čepicí. O dědečkovi se ví, že bejval admirál, že byl jako Herkules a že pije dál. Nosil kalhoty dole široký, svetr se mu plantá přes suchý boky. Jí říká stále dál: má zlatá rybičko, ona chodí do parku a plete mu tričko. (znova o 1 tón výš - začíná A) Dneska chodí babička naší ulicí, a za ní dupe dědeček s bílou čepicí. O dědečkovi se ví, že bejval admirál, že byl jako Herkules a že pije dál. (o další 1 tón výš - začíná B) Nosil kalhoty dole široký, svetr se mu plantá přes suchý boky. Jí říká stále dál: má zlatá rybičko, ona chodí do parku a plete mu tričko. |
Vytištěno dne: 04. 05. 2024, 01:43:14 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |