Harlej |
V dálce možná už svítá |
Prach a ostrý kamení, hlas mých nočních můr. Mám strach a nohy sedřený, sám tou cestou jdu. Refrén: A v dálce možná už svítá a padá déšť na suchou zem. ¨ A z tváře špína mi stéká a každá noc se mění v den. Kolikrát jsem chtěl to vzdát a vždycky našel sílu vstát. Pěst svírám bolestí, stín všech špatných snů Můj dech a tma nad propastí, kolik zbývá mi ještě dnů? Refrén: A v dálce možná už svítá a padá déšť na suchou zem. A z tváře špína mi stéká a každá noc se mění v den. Kolikrát jsem chtěl to vzdát a vždycky našel sílu vstát. Svítání, další šanci ti dám, poznat o co tu kráčí a znovu všechno začít. Trápení každý svůj konec má i v knihách je to psáno večera moudřejší je ráno. Solo kytara:¨ C#mi / C#mi / H / H / H / H / E / E / C#mi / C#mi / A /A / H / H / Refrén: A v dálce možná už svítá a padá déšť na suchou zem. A z tváře špína mi stéká a každá noc se mění v den. Kolikrát jsem chtěl to vzdát a vždycky našel sílu vstát. A v dálce možná už svítá. |
Vytištěno dne: 03. 05. 2024, 10:43:53 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |