Pohoda

Mít v duši pohodu
Já potřebuju mít v duši pohodu
Bez tebe nemůžu mít v duši pohodu
Já potřebuju mít v duši pohodu

Probudil jsem se těsně před svítáním
na svoji holku jsem si ucho dal
Uslyšel jsem jak v ní vesmír šumí
Přivřel jsem oči a odletěl v dál

Chci si do mraků sáhnout
Doufám, že dolů nespadnu
S tou mojí rovnováhou už je to nahnutý
Tma se pomalu ve světlo mění

A já si lítám, celej vesmír pro sebe mám
Smutno mi v tom nekonečnu není
Pod hlavou i v duši pohodu mám
Mít v duši pohodu