Zorka Kohoutová / Miroslav Šuba / Karel Valdauf |
Až nás cesty svedou |
Jen pro lásku a tvúj klid, chtěl jsem navždy odejít, proč jsi mě zpátky volala, jinému slib když jsi dala. Dnes víš to ty i já sám, láska, že vrací se k nám, náhodě nechme všechno jen, až se nám splní náš dávmý sen. Rád vracím se v náruč tvou, jen když budeš zase mou, jak začnou v sadě růže kvést, budou se nám zas hlavy plést. Až pod keřem budem stát, chtěl bych ti jen radu dát, v životě když chceš klid nabýt, nemůžeš nikdy dva ráda mít. Až nás cesty svedou, chci být jenom s tebou, buď zatím velkou láskou mojí, než nám kněz naše ruce spojí. Až nás cesty svedou, budu šťasten s tebou, čekám už jen na ruku tvoji, vždyť víš, že budem svoji. Až nás cesty svedou, chci být jenom s tebou, buď zatím velkou láskou mojí, než nám kněz naše ruce spojí. Az nás cesty svedou, budu šťasten s tebou, čekám už jen na ruku tvoji, vždyť víš, že budem svoji. |
Vytištěno dne: 06. 05. 2024, 03:56:49 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |