Maruška

Tam pod Tatrami, pod skalami,
pod mlhami zádumčivých lesů,
spatřil svět lásky květ.

Dál ve zděšení šelmy divé,
úzkostlivě blíží se a pádí
v lesů stín v doupat klín,
tak poděsí je pohled cikánem.

Ó, Maruško má, tys můj nádherný květ!
Tys blahý snů mých svět!
Jas tvých očí slibem je zázračných krás,
tvých očí zářný jas.

Když v zrak tvůj mé oči se zavěsí,
tu závrať jich slibů mne poděsí.
Je bez tebe život jak bez slunce den!
Tys žití mého sen.