Školní čas

Když tak v ruce svírám fotku vybledlou.
Na ní třída výkvět zvídavých.
Myšlenka se stává touhou posedlou.
Pro těch pár vzpomínek vtíravých.

/: Již není přáno ani ráno prožít zas to ano.
   S taškou před školou tam stát.
   A strachem třást se z hlavy soukat látku.
   Z hlavy stloukat výmluvy pak na vše musím znát   :/

Jo tak se zas vrátit do těch školních let.
Kolikrát jsem si to marně přál.
Ať si kdo chce říká, je to jinej svět.
Jít na chvíli, hned bych pookřál.

/: Vždyť naše mládí to nás stálo štěstí.
   Při mě stálo, když jsem před tabulí stál. 
   Učitel přísně na mě zíral, třídní knihu svíral.
   Když tam do ní poznámky nepsal.  :/

Mezihra

A tak aspoň vrátit jen jediný den.
S kamarády, co jsem tehdy měl.
Splnil bych si svůj ten nejtajnější sen.
Slyšet známí co jsem kolem měl.

/: Na chvíli spatřit tváře milé.
   Holky rozpustilé, všechny co jsem tenkrát zna.l
   Starosti žádné vždyť měli volnost jak jsme chtěli.
   Že i školní lásky čas nám vzal  :/

A tak se vás ptám kdo z vás by neměl rád.
Nahlédnout zas do těch dávných dnů.
Potokem se brouzdat na vojáky hrát.
V hlavě mít jen dost klukovských snů.

/: Tak už mi zbývá rozjímání smutek vzpomínání.
   Chvil her plných radostí. 
   A léta dál si tiše plynou jak mrak nad krajinou.
   Od těch dávných dětských starostí  :/