Šantán

Jednou úspěch, jednou pád, tisíc lží, ač nechtěls lhát.

Hle svět, jenž nelze vzít mi, trochu v záři ramp i v přítmí.


Šantán se rozjel a smích zní z lóží, kapelmajstr na to pěkně šláp.

Na scénu si trouf i tanečnic houf, černé, blond, tu jich máš celý štáb.

Že satén a brokát jsou vzácné zboží, tak mají úspěch u pánů.

Sil nabral, zas dožil, kdo pár chvil prožil v nejlepším šantánu.


To máš vidět, to fakt máš vidět ten pravý táč a když hosté účet platí, taky vědí zač, co dál říct

Šantán se rozjel a smích zní z lóží, ne, nikde nebavíš se víc.


Mezihra:


To máš vidět, to fakt máš vidět ten pravý táč a když hosté účet platí, taky vědí zač, ó

Šantán se rozjel a smích zní z lóží, kdo by z hostí o starostí stál. 

A kolik románů prožil tenhle sál, všechny čas odepsal, jen šantán zní dál,

Jako dřív, všechny čas odepsal, ale šantán zní dál.  Tam je lidu jak much. Jo.