| Lucie Bílá |
Máma |
Jsou to unavený oči Když pozdě večer chodíš spát Je to strach, že každou chvíli Se může něco stát Je to důvod proč jsem tady Je to občas malá lež Dar a břímě dohromady A co když to nezvládneš Nikdys mi mami neřekla co prožíváš A že jsem všechno co na tomhle světě máš Nikdys mi mami neřekla jaký to je Přijít do prázdnýho dětskýho pokoje. Jaký je to být máma Jaký je to být máma Se strachem večer chodit spát Že se může něco stát Jaký je to být máma Jaký je to být máma Že jde tolik lásky dát I když nemám už kde brát Jaký je to být máma Mám tvý oči a tvý srdce V odraze vidím vždy tvůj smích Já vím, že nemám už tu šanci Ale pokud měla bych Řekla bych díky, že jsi skvěla Tys byla ten, co při mě stál Svět na zádech podržela Abych mohla běžet dal Nikdys mi neřekla, jak roky krátký jsou Co všechno mámy na svých bedrech unesou Nikdys mi mami neřekla jaký to je Přijít do prázdného dětskýho pokoje Jaký je to být máma Jaký je to být máma Se strachem večer chodit spát Že se může něco stát Jaký je to být máma Jaký je to být máma Že jde tolik lásky dát I když nemám už jde brát Jaký je to být máma. |
Vytištěno dne: 20. 04. 2026, 09:26:17 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |