Jarní láska

1. 
Za naším dvorečkem je pěkná zahrádečka, 
tam jsem já vodila za večera Jeníčka. 
[: On se mně do očí díval a při tom mně sliboval, 
až pšenka vymetá, že budu jeho žena. :]

2. 
Pšenka se vymetá a ty si pořád sama, 
kde je tvůj Jeníček kteréhos milovala. 
[: Odešel do kraje cizího, jinou sobě namluvil, 
zapomněl na svůj slib, na naší lásku jarní. :]

3. 
Však ty si, Jeníčku, na mě brzy vzpomeneš, 
až půjdeš kolem nás na náš dvorek pohlédneš. 
[: Přijď za mnou do naší zahrady, večer když měsíc svítí, 
vzpomeň, že jsem byla poupátko tvého žití. :]

V té Koruně 
(hrají Voraři) 

1.
V té Koruně tam je hezky, tam by se mi líbilo, 
kdybych tam měl hezkou holku, to by mě moc těšilo. 
[: Po Koruně až za bránu vedl bych svojí pannu 
a od brány cestou dolů pěkně okolo splavu. :]

2.
Přece se mně moje přání v krátké době splnilo, 
že se mně v Zlaté Koruně děvčátko zalíbilo. 
[: Ona byla ještě mladá, osmnáct roků měla, 
krásná jak tak fialinka, která vykvete zjara. :]

3. 
Vyšli jsme si s mojí milou, svítil krásně měsíček, 
sedli jsme si s mojí milou pod zelený stromeček. 
[: Tam jsme spolu rozmlouvali, lásku si slibovali, 
měsíček nám jasně svítil, hvězdy mu pomáhaly. :]