City

Stáls tu přede mnou, jak anděl před ďáblem, jakoby obrazy ztrácely rám
nelze zapomenout na ten osudnej den, kdy černý mraky přišly i k nám
Tvou duši pošpinil a tiše odešel a já se ted už jen marně ptám
proč to tak skončilo, zřejmě čas nadešel - tak sbohem princezno život jde dál

REF. Proč bojíš se mi říct, že city jsou víc, necítíš nic, když se tě dotýkám
snad tělo tvý je zmatený prosím tě víš, že dávno tě znám
Nechci v řadě stát, já měl jsem tě rád, však nemám dost sil se o tebe rvát
nevládnu vším, ale rád uslyším ze rtu větu nebudem si tu lhát

Jen důlek v polštáři a vůně tvých vlasů, je to poslední co mi zbylo
doufám, že dá ti víc lásky a svýho času konec je pohádky...bylo nebylo
Až jednou procitneš a půjdeš k oltáři s tím komu budeš chtít svý srdce dát
zkus se tam ohlídnout ty slzy na tváři budu ti u dveří ze srdce přát ....

REF. Proč bojíš se mi říct, že city jsou víc, necítíš nic, když se tě dotýkám
snad tělo tvý je zmatený prosím tě víš, že dávno tě znám
Nechci v řadě stát, já měl jsem tě rád, však nemám dost sil se o tebe rvát
nevládnu vším, ale rád uslyším ze rtu větu nebudem si tu lhát

Recitace :
Stálas tu přede mnou, jak anděl před dáblem, jako by obrazy ztrácely rám
nelze zapomenout na ten osudnej den, kdy černý mraky přišly i k nám.....