Markýza a bubeníček

1. Za městečkem vedle zámku
   tábor vojenský stál,
   tam bubeník velkou láskou
   ke krásné markýze vzplál.
   A když dala jemu v okno znamení
   za čas velkou láskou byli zmámeni.

2. Trubač troubil časně z rána,
   slunce vycházelo,
   kolem zámku do neznáma
   vojsko zas odcházelo.
   Dnes markýza krásná smutně usíná,
   na svém loži večer sladce vzpomíná.

TRIO:
Když k zámku na chodníček vstoupil bubeníček,
markýza bílým šátkem mávala mu vstříc.
Trubač k spánku troubil, on se ještě snoubil
v aleji, kde markýze líbal něžnou líc.
Trumpety hlas volá "Pojď chlapče spát,
nesmíš ho, markýzo, víc zdržovat".
- a malý bubeníček vyšel na chodníček,
ráno už neměl čas markýze sbohem dát.