Děda nezbeda

Náš děda - nezbeda nedá pokoje,
vychlastal štamprdli, spadnul do hnoje.
Než babka doběhla jenom k okýnku,
dědeček vychlastal močky putýnku.

R: O pomoc což je logický, volá hned telefonicky,
   ať si doktoři, hasiči u hnoje pilně zacvičí.
   hasiči a veteráni přišli s dlouhým žebříkem,
   babička hned vítala je s indiánským pokřikem,
   vytáhněte dědka z hnoje, než to všechno vypije, 
   vždyť nebudu mít čím zalejt fuksije.

Největší strach z hnoje měli doktoři,
hasiči křičeli, že to nehoří,
velitel omrknul ten hnůj znalecky,
pak poslal dva statný chlapy pro necky.

R: Žebřík, háky a udici, na škuner čtyři mladíci,
   v tom slyšet z hnoje dědka řev, vybírejte na rakev.
   Čtyři muži, osum paží, před čímpak se zastaví,
   v tom jeden z nich zvolal "POMOC" ty necky jsou děravý,
   Patrole, náš Floriáne, zabraň naší záhubě,
   do močky se všechno řítí po hubě.

Davu se zmocnila mocná panika, 
starosta posílá hned pro hrobníka,
velitel hasičů křik:"Já nechci žít",
a jako kometa v ten hnůj ústy vlít.

R: Dva veteráni vod klandru, skočili tam ve skafandru,
   kostelník cinká s hromnicí, modlí se nad hnojnicí.
   Báby, děti, funebráci, hned se dali do řvaní,
   hrobník zase dostal práci, raz-dva plivá do dlaní,
   umíráček hranu zvoní, smutno je u hnojnice,
   ve které smrt našlo přes půl vesnice.

Sólo (melodie): Báby, děti …(pomalu) : Sólo (melodie)