Směs vyhrávala kapela

Páni muzikanti jdou, panenky pokukujou,
pod kterým okénkem pěkně zahrajou.
Dneska budou solo hrát, jenom té co mám tak rád.
Ta je upřímná, modré oči má, to mě řekla častokrát.


Pod jednou střechou, jsme mládí prožili,
ráno co ráno, do školy chodili.
Když nám bylo dvacet let, tvou lásku jsem si přál,
ty ses mi vdávala ale já na vojnu rukoval.
Když nám bylo dvacet let, tvou lásku jsem si přál,
ty ses mi vdávala, ale já na vojnu rukoval.


Když jsem byla svobodná, víš to sám,
že jsi s kytičkou chodil k nám.
Ale když jsem za tebe se provdala,
zklamání jsem se dočkala.¨

Někdy mě to zabolí, co ty víš,
že už s kytičkou nechodíš.
Já ti to však nevyčítám víš to sám,
na důkaz, že tě ráda mám.


Čtyři páry bílejch koní, podkovy jim pěkně zvoní,
ty mě povezou, jednou za tebou.
Čtyři páry bílejch koní, a ty nikdo nedohoní,
až za naší zahradou, prásknu bičem nad hlavou.

Pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek
já tě milá nevidím.
Pak přijde sobota, to je pro mne svátek,
když tě pěkně políbím.
V ten večer půjdem spolu jako tolikrát,
polku tancovat, vesele se smát.

Život je náš dobrý kamarád,
vždyť jsme mladí a tančíme oba rádi.
Až přijde neděle, poslední den v týdnu,
pak ti řeknu mám tě rád.


Proč ten jetelíček, roste u vody,
proč k nám můj hošíček, proč k nám nechodí.
Snad k nám zase cestu najde, až ten jetel kosou zajde,
jetel, ten jetel, jetelíček u vody.
Snad k nám zase cestu najde, až ten jetel kosou zajde,
jetel, ten jetel, jetelíček u vody.


Hajá, hajá, má holčička hezká.
A já, a já, marně volám dneska.
Otevři, svoje okénko, má hezká, milá panenko.
Hajá, hajá, mápanenka malá.
Otevři, svoje okénko, má hezká, milá panenko.
Hajá, hajá, má panenka malá.