České vesničky

1. Já jednu cestičku znám, ta vede přes les až k nám,
   okolo hustého mlází, v ouvoze s jinou se schází.

   Na konci cestičky té, domečky jsou ukryté,
   tak jako hnízdečko ptáčků,ke stromu přitisknuté.

2. Kdybych měl do světa jít, vesničku svou opustit,
   po letech rád ji zas najdu,třeba si trošičku zajdu.

   Hluboko v srdci ji mám, ukrytou jak drahokam,
   aby nám ji Pán Bůh chránil, každý den se modlivám.

R: Ty naše vesničky v údolích, jsou jako kytičky na polích.
   Krásou a skromnosti ozdobené, z poctivých mozolů postavené.

   Tam naše mámy se učily ve škole číst a psát,
   ty naše vesničky v údolích každý Čech musí mít rád.