Směs Vzpomínky na Karla Hašlera

Staré topoly, Hezká vzpomínka, Po starých zámeckých schodech
************************************************************

 
Na císařské louce stojí řada topolů 
často jsme tam s mojí milou dleli pospolu. 
Živé duše nebývalo večer v okolí 
jenom hvězdy vídaly nás a ty topoly ach! 
jenom hvězdy vídaly nás a ty topoly. 

My jsme se tam s mojí milou prvně objali 
topolý se úzkostlivě chvěti počaly 
a když jsme si povídali o své věrnosti 
topoly se rozechvěly samou starostí ach! 
topoly se rozechvěly samou starostí. 
 
Když se dívám s Vyšehradu na Smíchovský břeh 
na louku a staré topoly 
se vzpomínkou se mi dere na rty smutný vzdech 
v srdci mě to divně zabolí. 

Vidím se tam pod topoly se svou milou stát 
vidím její obraz spanilý. 
Vzpomínám si na ty doby kdy jsem býval mlád 
jako by to bylo před chvílí. 


Měsíc se líbal něžně s Vltavou 
ze tmy se nořil Vyšehrad 
hvězdičky svítily nám nad hlavou 
když jsem šeptal vroucně mám tě rád. 

Měsíc se líbal něžně s Vltavou 
ze tmy se nořil Vyšehrad 
hvězdičky svítily nám nad hlavou 
když jsem šeptal vroucně mám tě rád. 

Tam pod vyšehradskou skalou voda nečeká 
do roka jí hodně uplyne. 
K oltáři je pro mládence cesta daleká 
než tam dojde láska pomine. 

Tuto píseň šeptaly mi staré topoly 
když se na ně večer soumrak snes 
a když vidím starou louku proti Podolí 
vzpomínám si na vše jako dnes. 

Měsíc se líbal něžně s Vltavou 
ze tmy se nořil Vyšehrad 
hvězdičky svítily nám nad hlavou 
když jsem šeptal vroucně mám tě rád. 

Měsíc se líbal něžně s Vltavou 
ze tmy se nořil Vyšehrad 
hvězdičky svítily nám nad hlavou 
když jsem šeptal vroucně mám tě rád. 


Po starých zámeckých schodech po schodech z kamene 
po starých zámeckých schodech po schodech z kamene 
každý večer panna chodí za ruku se s hochem vodí 
srdce má zmámené. 
Každý večer panna chodí za ruku se s hochem vodí 
srdce má zmámené. 

Srdce má zmámené láskou srdce své z mramoru 
srdce má zmámené láskou srdce své z mramoru. 
Měsíček když večer vchází pan Alois ji doprovází 
po schodech nahoru. 
Měsíček když večer vchází pan Alois ji doprovází 
po schodech nahoru. 

Po schodech vzhůru ji vodí do zlaté uličky 
po schodech vzhůru ji vodí do zlaté uličky. 
A tam v domku malovaném blátem hlínou slepovaném 
dává jí hubičky. 
A tam v domku malovaném blátem hlínou slepovaném 
dává jí hubičky.