Karavan

Je to vážně  žena nebo růže?
Pod svým závojem si skrývá líc
Tajná a krásná tvář jak v Orientu půlměsíc
A stíny kolem tančí, šaty hadí kůže

Dobře znám ta všechna bílá místa
V uličkách se snadno zabloudí
Ozvěnou se táhnou líně tiché kroky velbloudí
Já znovu pak vždycky rád se vracívám

R: Karavan, ten jede pouští sám
   Tu  cestu dálek otevírá nám
   Písek šlehá do očí
   A to ho vůbec nemučí
   Jeden cíl však ve svém srdci má   
   Karavan, ten jede pouští sám
   Vstříc možná dálce, fata morgánám
   Cesta trvá už pár dní
   Voda je zázrak nevšední
   Kdo ji má, ten však život vyhrává

Řeky končí v nekonečném písku
Vychází už na tisíce hvězd
V myšlenkách teď dlouho, dlouho stopy budou dál mě vést
Jen blízko do oázy k palmovému lístku

Dobře znám ta všechna bílá místa
V uličkách se snadno zabloudí
Ozvěnou se táhnou líně tiché kroky velbloudí
Já znovu pak vždycky rád se vracívám

R: Karavan, ten jede pouští sám
   Tu cestu dálek otevírá nám
   Písek šlehá do očí
   A to ho vůbec nemučí
   Jeden cíl však ve svém srdci má
   Karavan, ten jede pouští sám
   Vstříc možná dálce, fata morgánám...