hudba.hradiste.cz

Když jsem sloužil u mariny

Když jsem jednou na palubě převzal velení
pozor pohov jó, převzal velení,
velitel i důstojníci byli jeleni
pozor pohov jó, byli jeleni.
Zahučela děla a koule z děla vyletěla
paluba se chvěla, když rána zahřměla.
Škoda rány, která z děla nevyletěla,
pozor pohov a nevyletěla.

Kapitána Korkorána z moře těžko dostanou.
Má pro štěstí na zápěstí kotvu vytetovanou
i když se tajfůn zvedne a moře rozkatí
na Korkorána bouřka neplatí
námořník se na rovníku bez parníků neztratí.

Jednou přišel na přehlídku herr von Vosátka
pozor pohov jó, herr von Vosátka,
začal nadávat, že nejsme žádná posádka.
pozor pohov jó, žádná posádka.
Paluba je hladká a kde se vzala, tu se vzala
spadla na něj kladka, a ta mu dodala.
Na pohřeb vyrukovaly všechny posádky,
pozor pohov jó, na počest Vosádky.

Kdo prodělal opravdickou bouři na na moři,
pozor pohov jó, bouři na moři,
jen když to ve zdraví přežil, ten ať hovoří.
pozor pohov jó, ten ať hovoří.
Málo kdo to snese, když hrom do lodi v tom uhodí
kdo se strachy třese, ten ať tam nechodí.
Na moře se kdo se třese vůbec nehodí,
pozor pohov jó, vůbec nehodí.