Jozue

1. Měl Jozue v poušti jasný cíl, najít domov pro svůj lid,
   jenže Jordán cestu překřížil, dál už nemoh´ nikdo jít.

2. Až Jozue dostal vnuknutí, pozved´ skříňku starý muž,
   prošel řekou zástup semknutý jak když máslem projde nůž.

3. Za vodou zdi se dotkly oblohy a hradby hlídá stráž
   jsi ztracen, lide nebohý, tohle město nezdoláš.

4. Však dřív než dojde ke zteči, pár zvědů běží vpřed,
   dívka Ráb jim za slib bezpečí dává víno, tělo, chléb.
     
R1: [: Jozue měl z toho starost velikou, velikou, velikou
       do večera chtěl by dobýt Jericho, 
       zdi však stojí jako hráz. :]

5. Tu Jozue káže lidem svým šestkrát město obejít,
   potom troubit hlasem velikým, ať se třese každý štít.

6. Kolem stojí muži ve zbrani, s nimi dvě stě tažných mul
   sotva zazní rohy beraní, zdi se sypou jako sůl.

7. Sotva zazní rohy beraní, vojska křičí z plných plic,
   město bez hradeb se nebrání,
   v cestě nestojí už nic, nestojí už nic, nestojí už nic.

R2: [: Jozue má z toho radost velikou, velikou, velikou
       k nohám se mu položilo Jericho, 
       hradby padly v jeden ráz. :]

8. Sotva dotroubili trubači, sotva usadil se prach,
   celý kraj se divit nestačí, město leží v sutinách.

9. Mezi domy, které zůstaly, byl i dům nevěstky Ráb
   muž své sliby tesá do skály a Jozue byl čestný chlap.

10. Čím byl proti němu Gideon, čím byl proti němu král?
    Ještě dnes na poplach bije zvon z dob,
    kdy on před městem stál.

    To město bylo Jericho, to město bylo Jericho
    Jozue měl z toho radost velikou,
    hradby padly v jeden ráz.