1. Na zbudovských blatech jednoho večera tam mě má Andulka lásku svou slíbila. Já ti, můj Jeníčku, věrnost a lásku dám večer až hvězdičku v tvém oku uhlídám.
(mezihra)
2. Uvidíš v mém oku srdce zarmoucené, že pro mou chudobu svoji nebudeme. Tobě pro bohatství jiného hledají a mě pro chudobu smutného nechají
(mezihra)
3. Až budeš, Andulko, s jiným se milovat, vzpomeň si na toho, který tě měl tak rád. Bohatství na světě nejsou jen peníze, ale věrná láska a upřímné srdce.
|