Vzpomínka na Zbiroh

V slunci když smál se krásný měsíc máj,
nádherou květů zářil celý kraj,
v náručí já tě, dítě drahé měl,
v jasné modré oči tvé jen s láskou zřel.

Ptáci pěli tam ve větvích, radostný tvůj zazníval smích
a slunko se též smálo v májový ten den,
vábný,šťastný mladé lásky byl to tehdá sen.
Stáli jsme my,stáli, krásně bylo tam,
kde kolem nás byl samý květ vůně sladká táhla k nám.

V očích tvých byl celý můj svět,když se chýlil tam ke rtu ret.
Já líbal tě a ptáci pěli nad hlavou,
oblak bílý zvolna plynul v dálku modravou.
Sladká slova lásky tobě šeptal jsem,  
ve chvíli té jak božský ráj zdála se mi býti zem.

V dálku vzpomínka táhne po létech,
jak naši lásku spálil mrazu dech,
zlý osud nás tak záhy rozloučil,
na památku suchý kvíteček jen mi zbyl.

Palčivou v oku já teď slzu mám, krásný byl to sen,
stále ještě vzpomínám.