Chcev se Janik ženiť

Chcev se Janik ženiť, matka mu nědala,
sestra mu kázala, tak mu vinšovala:
"Že by hlávku zlomiv."

Keď oni ta išli pres širokě mosty,
koník se mu potkov, Janík hlávku vytkov.
Vo dva rady stáli, tak se shovárali:
"Čo jej máme povedati?"

Keď oni ta prišli, hned se jich zpytala:
"Kděže muoj premilý, so mnou sobášený?"
Tam sme ho nahali stoly prikrývati,
starších privítati.

Keď oni ta prišli, hned se jich zpytala:
"Kde je muoj premilý, so mnou sobášený?"
Páni němeškali, hned jich ukládali,
tak jej prikázali: aby se ho nětkla
do pravej polnoci.

Ona němeškala, hned se ho týkala,
hore vyskočila, mezi nich bežala.
"Páni moji drahý! čo jste urobili?
že jste živu pannu s mrtvým uložili?"

Vo dva rady stáli, tak se shovárali:
Čo jej máme dáti? či čepčok bělený,
či věnok zelený?

"Nězaslúžila som čepca bělenýho,
já som zaslúžila věnka zelenýho."