Vítr

Ať si říká kdo chce svý on příjde já to vím
zvládne jedním mávnutím to s čím tu zápasím
Jen když smůla blíž se zdáš málem vítězí
Ptám se jakej může tak být ten co z dálky přichází

R: Ať je jak vítr. Ať ví co chce
   přitom sám sobě se dovede smát
   Jak zvlášní a zvlášť
   někam vítr tam plášť
   a má sílu které neodolám

Ať je jak vítr. Nikdo ho nespoutá
jen když on sám bude to chtít
dřív tajfun a hráč
teď můj vánek a stráž
a když k ránu snad má chuť zas jít neuletí.

Jiným zdá se dávám pít až do dna trápení
mí srdce že zůstává v tý skále míle vzdálený
Čím víc ta pouť je dlouhá tím víc jich odradím
On dál už na nic nečeká a prostě sám mě pohladí

R.:

Co vidím slyším cítím všechno mu dám.
Na tohle velký vzkříšení
čekám dál a to doufání je k zbláznění

S větrem v zádech ať blíží se k nám
teď už nesmí to vzdát
uvěřím, že on má tu už vát napořád

R.:
R.:

Ať je jak vítr
Ať ví co chce
přitom sám sobě se dovede smát
... Ať je jak vítr!