Muž se srdcem kovboje

Muž se srdcem kovboje, se městům vyhýbá

A spává někdy ve stoje, pokud má na spánek čas

On jeden, jeden z tisíce, neumí doma spát

I za mřížema věznice v duchu stáda musí hnát



Srdce ve tvaru podkovy neumí na místě stát

Srdce ve tvaru podkovy nemůžeš vážně prý brát

Když láska cestu zkříží jim, je z chlapa doma jenom stín

Kluků se srdcem toulavým, těch se svět prý už nezbaví


Muž se srdcem kovboje jen sám se protlouká
A slepý nosí náboje a nebi country zpívává
Dvě ruce má jen na práci, každej z cejchem samptář
A úsměv co se neztrácí a pádlo za polštář

Srdce ve tvaru podkovy neumí na místě stát
Srdce ve tvaru podkovy nemůžeš vážně prý brát
Když láska cestu zkříží jim, je z chlapa doma jenom stín
Kluků se srdcem toulavým, těch se svět prý už nezbaví

Srdce ve tvaru podkovy neumí na místě stát
Srdce ve tvaru podkovy nemůžeš vážně prý brát
Když láska cestu zkříží jim, je z chlapa doma jenom stín
Kluků se srdcem toulavým, těch se svět prý už nezbaví

Kluků se srdcem toulavým, těch se svět prý už nezbaví