Přirození

Byla jsi královnou všech, tvý tělo bralo mi dech
a já byl šedivá myš.
Ráno jsem před školou stál, jako blbec se smál
a myslel že o mě víš.

[: Na ná na na  na ná na na ná na na ná na na ná na :]

Psal jsem ti verše v parku, šmíroval při těláku,
koukal ti na kalhotky.
A ty mě neviděla o mě bys neopřela
ani svý polobotky.
Tak jsem to všechno vzdal, pomstu ti přísahal.

R: Na zeď jsem po setmění nakreslil přirození
   a pod něj napsal pak, jméno tvý.
   Nikdy se neusměješ, nikdy mě nevoceníš
   a pořád jako vůl stát mě nebaví.

A pak jsem tvoje boky neviděl dlouhý roky
až včera na náměstí.
Pil jsem tam teplý pivo a koukal jak jde život
lidem co mají štěstí.
Ty jsi šla naproti mně bylo to jako v kině,
trémou jsem ztratil rozum.

Jenže ty bez váhání na místo přivítání
dalas mi dvacet korun.
Tak jsem ty prachy vzal pomstu ti přísahal.

R: Na zeď jsem po setmění nakreslil přirození
   a pod něj napsal pak, jméno tvý.
   Nikdy se neusměješ, nikdy mě nevoceníš
   a pořád jako vůl stát mě nebaví

Pískání

R: Na zeď jsem po setmění nakreslil přirození
   a pod něj napsal pak, jméno tvý.
   Nikdy se neusměješ, nikdy mě nevoceníš
   a pořád jako vůl stát mě nebaví

[: Na ná na na  na ná na na ná na na ná na na ná na :] 4 X

   Tak jsem ty prachy vzal pomstu ti přísahal