Hana Zagorová / Štefan Margita / Vítězslav Hádl / Zdeněk Borovec |
Andělé nesmí v ráji spát |
HZ: Copak jsem tak hloupá, že se vzdávám, zase pozdě k ránu usínám. Je to jenom síla zvyku se otazníků bát. Andělé, co lásku hájí, nesmí v ráji spát. Copak jsem tak slabá, že tě hlídám, čekám, jestli k ránu mi nezavoláš. Začínám se díky vínu snad i stínů bát. Andělé, když lásku hájí, nesmí v ráji spát. Tmou spoutaná bráním se říct, jsem zoufalá čím dál tím víc. Proč první hřích se horší zdá a proč zas první z posledních musím být já. ŠM: Není to jen láska, co tě trápí. Není to jen strach a nejsem to jen já. To je přece past na lásku, na tvář masku dát. Andělé, když lásku hájí, nesmí v ráji spát. Snad jsem to já, kdo měl by znát, jak zoufalá chodíváš spát. Tvůj první hřích se horší zdá, ty nejsi první z posledních, to jsem spíš já. HZ: Tmou spoutaná. ŠM: Snad jsem to já. HZ: Bráním se říct. ŠM: Kdo měl by znát. HZ: Jsem zoufalá. ŠM: Zoufalá. HZ: Čím dál tím víc. ŠM: Chodíváš spát. HZ: Proč lásky tvé má přijít pád? ŠM: A my jak padlí andělé. oba: V ráji jak padlí andělé nesmíme spát. |
Vytištěno dne: 23. 04. 2024, 10:27:46 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |