Píseň v sedle

Seno a stáj, tak voní náš kraj,
i do oblak máš tu blíž,
a nad údolím, kde zdvihá se dým,
dusot koní uslyšíš,

Rodný kraj má každý rád,
pojďme k pastvinám svá stáda hnát,
koník můj už nemá stání,
širou plání chce v běh se dát.

Věrný kůň druh toulek mých,
nikdy nezradí mě v dobách zlých,
jen pro vás, když den se stmívá
píseň zpívá kraj plný krás.

Tak temný je bor i vrcholky hor,
den za obzor šel už spát,
je ohradách klid,
jen já musím být
se svým koněm, dál se brát.

Kraj se tmí jak černá tůň,
jedu prérií já a můj kůň,
ruka má pevně kolt třímá,
a vůkol dřímá zem neznámá.

Tu pojednou zní výstřel tmou
laso zasviští mi nad hlavou,
vzkřiknu "Stůj!" a kolt můj pálí,
prchá v dáli nepřítel můj.

Kraj se tmí jak černá tůň,
jedu prérií já a můj kůň,
ruka má pevně kolt třímá,
a vůkol dřímá zem neznámá.

Tu pojednou zní výstřel tmou
laso zasviští mi nad hlavou,
vzkřiknu "Stůj!" a kolt můj pálí,
prchá v dáli nepřítel můj.