Dědeček z Brd

Jeho přítel Všetečka, měl na Brdech dědečka,
Vyzáblej byl jako chrt, tak jako všichni chlapi z BRD
Když šel na hon do lesa, bába volá "nebesa"
Z dědečka, že pro pět ran, se stává partyzán

R: Tralalá, tralalá
   Lidi, co to jen ty lidi napadá. 
   tralalá, tralalá
   Lidi, co to jen ty lidi napadá.

Děda v lese pytlačil, až si voči vytlačil
Když na mušku neviděl, tu poprvé se zastyděl.
Pušku střelil za dvěstě, dvěstě schoval ve vestě,
Vestu dal do ruksaku, a hurá do vlaku.

R: Tralalá, tralalá
   Lidi, co to jen ty lidi napadá. 
   tralalá, tralalá
   Lidi, co to jen ty lidi napadá.

Sotvaže se vláček hnul, dědeček si boty zul,
Pod hlavu si ruksak dal, a na babičku vzpomínal.
Když tu vláček zastavil, děda uši nastražil,
Strach mu vyvstal na tváři, "jsou tu kotláři.."

R: Tralalá, tralalá
   Lidi, co to jen ty lidi napadá. 
   tralalá, tralalá
   Lidi, co to jen ty lidi napadá.

Po pěšince v jeteli, děda si to metelí,
Když mu spadly kalhoty, teprv si vzpomněl na boty.
Že je nechal ve vlaku i s tou vestou v ruksaku,
A vláček už je na cestě, a dvěstě ve vestě.

R: Tralalá, tralalá
   Lidi, co to jen ty lidi napadá. 
   tralalá, tralalá
   Lidi, co to jen ty lidi napadá.

Rychle mluvit:
A když přišel domů k bábě,
Přerazila vo něj hrábě
Do kufru se před ní schoval
A od tud jí vyhrožoval: Seňorito, mučačito
			Někdy ti to bude líto
			Žes nebyla mou,
			Láskou jedinou.
R: Tralalá, tralalá
   Lidi, co to jen ty lidi napadá. 
   tralalá, tralalá
   Lidi, co to jen ty lidi napadá.

Valčík pomalej, smutnej, pohřební:
U lesa je hrobeček, v tom hrobečku dědeček
Sám si ho tam vytlačil, když ještě pytlačil
Chudáček už práchniví, ať se nikdo nediví,
To proto, že svých dvěstě, nechal ve vestě 

R: Tralalá, tralalá
   Lidi, co to jen ty lidi napadá. 
   tralalá, tralalá
   Lidi, co to jen ty lidi napadá.