Pavel Bobek / Kenny Rogers / Roger Bowling |
Lásko mně ubývá sil |
G 1. Já sám pozdě večer jsem do sálu vešel, D sedl za stůl a uslyšel smích, Ami D7 Ami D7 krásná se zdála a na mne se smála, Ami D7 G já se zeptal, jak říkat jí smím, jestli chceš, tak mi tykej a jak chceš mi říkej, G7 C máš-li touhu, tak líbat mě smíš, D7 a bílá jak svíce už neřekla více, G já se díval, jak sedá si blíž. 2. Pak jsem ho spatřil, on k silákům patřil, a vzápětí zamířil k nám, já cítil, jak blednu a dech můj se krátí, já malý byl a byl jsem sám, to, co potom se stalo, mě úplně vzalo, měl začít a právě mě zbít, však zničil mé plány, řek' namísto rány slov pár, dodnes slyším je znít. G C R: Řekl jí: "Lásko, mně ubývá sil, G já říkal si dávno, že bídným jsem byl, C já cítil se králem, teď chudák jsem málem G a v mlhách se ztrácí můj cíl," D7 G řekl jí: "Lásko, mně ubývá sil." 3. Dál vím, že zmizel jak spadané listí, ale jeho stín nezmizel s ním, my dál tu hru hráli a ve dveřích stáli, i tam s námi stál ten stín, byla krásná jak nebe, já slyšel sám sebe, jak si říkám, že nepůjdu dál, teď nevím nic o ní, jen hlavou se honí těch slov pár a stín, co tam stál. R: |
Vytištěno dne: 05. 05. 2024, 23:58:08 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |